Rabbi Löw oživuje golema

Olej na lepence 26x39cm

Obraz s poněkud drsnou strukturou je opatřený hrubě upraveným a poněkud nesouměrným, vlastnoručně vyrobeným rámem, na který částečně přechází malba z obrazu. Na něm vidíme nějaké matné postavy a taky obrovitá bosá chodidla v popředí. Ležící postava na jakémsi katafalku je zřejmě golem. Golem znamená v hebrejštině neúplnost, nedokonalost, v přeneseném významu uměle oživený člověk, hluchý, němý a bez inteligence. Většina z nás zná golema pouze z filmu Císařův pekař, kde to byl jakýsi neforemný hliněný obr. Golemové ale byli většinou věrné kopie lidí. Někdy v podobě ženy poskytovali i sexuální služby. Jen zřídka se vyskytovali jako zvířata, či dokonce jako rostliny. Tvořili je rabíni v Haliči, Litvě, v německých zemích i jinde.

Návod na stvoření golema je prý popsán v knize SEFER JECÍRA. Tato kniha, kromě toho, že je dnes jen velmi těžko k sehnání, je poměrně dost nesrozumitelně napsaná a žádný návod přímo neobsahuje. To ale neznamená, že tam není. Kabalisté by vám vysvětlili, jak je to složitá problematika. Hebrejské písmo neobsahuje samohlásky, takže se každé slovo dá číst různě, a každé písmeno představuje ještě i číselnou hodnotu. Použitím určitých matematických úkonů může vzniknout úplně jiný text. Musíte ale mít samozřejmě hebrejský originál.

Pražského golema (jmenoval se Josile Golem) stvořil rabbi Jehuda Löw ben Betsalel zvaný též Maharal (1525-1609 n. l.) za pomoci svého zetě Jicchaka Katz-Kohena a ještě jednoho ze svých žáků údajně ve čtyři hodiny ráno 20. Adaru r. 5340 hebrejského kalendáře tj. v březnu 1580 n. l. (viz obraz). V levém horním rohu tohoto obrazu je hebrejský nápis Šém ha m' foráš (čti zprava doleva), což je název oživovací formule. Tu prý tvoří opis božího slova, má mít 72 znaků a obsahuje všechna písmena abecedy. Rabín jej prý vkládal v podobě popsaného svitku Golemovi pod jazyk. Golem se však ukázal jako příliš nešikovný a dokonce nebezpečný, proto jej rabín po čase zničil (nezaměňujme s ,,režimem spánku" způsobeným odnětím šému; při usmrcení se provádí opačný postup, než při oživení) a Golemovy ostatky byly údajně uloženy na půdu Staronové synagogy. Rabbi Löw vydal přísný zákaz vstupu na půdu a nechal strhnout i schodiště. I následující rabíni tento zákaz dodržovali. V podstatě se tento zákaz dodržuje dodnes.

Až na výjimky. V 18. století se na půdu vypravil rabín Ezechiel Landau, aby udělal přítrž povídačkám a dohadům, které o půdě panovaly. Velmi rychle se však vrátil, třásl se prý na celém těle a znovu obnovil přísný zákaz vstupu. V roce 1883 se prováděla generální oprava střechy synagogy včetně úpravy půdního prostoru. Před příchodem řemeslníků byla půda vyklizena a věci, které se tam nacházely, byly zakopány na hřbitově. Pokud by se jednalo jen o nějaké staré krámy, proč je nehodili na smetiště jako obvykle? Proč zakopat? A proč na hřbitov? V r. 1920 se na půdu dostal novinář Egon Ervín Kisch a konstatoval, že půda je prázdná. Ani moderní přístroje v r. 1984 už nic nenašly.

To, že pražský Golem už není, neznamená, že golemové skončili ve středověku. Samozřejmě jejich vývoj nepochybně od té doby značně pokročil, takže pokud se pohybují ve vašem okolí, odhalíte je už jen velmi těžko.