Ahojky,
jsem už babča v letech a celý život něco "kutím". Ať to bylo drhání, paličkování, frivolitkování, vyšívání, zvláště pak vyšívané portréty vnoučat ...Když si myslím, že už nic lepšího nesvedu, přejdu k něčemu jinému. Tak to byly tiffany vitráže, potom lampy,z nich jsem přešla na šperčíky a teď jsem momentálně zůstala u cínového šperku. Jak to bude dál, to ukáže čas.Hodně mi v tom pomáhá můj mentálně ret. syn Mareček, což je můj největší kritik.
Budu ráda, jestli se Vám něco z mé tvorby zalíbí a udělá Vám radost.
Vaše babča Zdenča