Máme pro vás tip, jak snadno vytvořit zajímavý reliéf na libovolné keramické, dřevěné nebo třeba skleněné nádobě. Touto technikou lze dekorovat květináče, misky, dózy, prostorové ozdoby, šperkovnice, krabice na čaj, obrazové rámy, svícny, polystyrenové koule a mnoho dalšího. Takže poměrně snadno vyrobíte třeba i pěkný vánoční dárek.

Základem je vytvoření mělké reliéfní formy z modelovacího silikonu, do které se snadno vtlačí samotvrdnoucí hmota. Jejím zaválením do formy vzniknou tenké zdobené pruhy, které lze na povrch nádob lepit mozaikovým lepidlem. Povrchová úprava po vyschnutí hmoty je pak na vaší fantazii. Vyzkoušejte starobylou patinu nebo třeba lepení metalických vloček...  

Materiál a pomůcky:

  • silikonová směs na výrobu forem Silcogumi
  • samotvrdnoucí modelovací hmota
  • mozaikové lepidlo
  • krajka, váleček
  • keramická nádoba
  • houbička nebo hadřík
  • stříbrná barva ve spreji
  • tmavá patina

Silcogumi se skládá ze dvou složek. Z každé složky ukrojíme kus a uděláme z něj kuličku. Pozor, množství obou složek musí být váhově stejné.

Kuličky vytvarované z obou složek důkladně prohněteme v jednu hmotu. Jde to snadno, podobně jako třeba s plastelínou.

Silikon vyválíme válečkem na placku a umístíme kus vystřihnuté krajky.

Krajku do silikonového plátu obtiskneme přejetím válečku. Počkáme asi 10 minut, než silikon ztuhne, a krajku odstraníme.

Máme připravenou formu na tvarování tenkých reliéfních plátů.

Do formy vtlačíme samotvrdnoucí modelovací hmotu. Můžeme opět po povrchu přejet válečkem.

Tenké krajkové pruhy lepíme na keramickou nádobu bílým lepidlem na mozaiky. Necháme 24 hodin schnout. 

Samotvrdnoucí hmotu necháme do druhého dne vyschnout na vzduchu, až zcela ztvrdne.

Na nádobu naneseme stříbrnou barvu ve spreji a po zaschnutí na povrch zatřeme tmavě šedou patinu pomocí houbičky nebo hadříku. Sledujte složení použitých barev, případně využijte pouze k dekorativním účelům.

Autorka/foto: Michala Šmikmátorová

Nápad najdete v časopise Amos 4/2019.

 

Amos číslo 4

Milí přátelé,

blíží se nám po roce opět Vánoce, i když zrovna v tuto chvíli je venku 12 stupňů a na zahradě jsou stále vidět zbytky růží. Snad půjde příroda do sebe a trochu to výhledově všechno posype na bílo, ať si i rostlinstvo a stromoví odpočine a nabere nové síly.

Docela se podivuji nad tím, jak od různých obchodníků dostáváme vánoční masáž s nákupními pobídkami již od poloviny října a třeba u nás v Brně se část trhů protahuje až do ledna. Je mi jasné, proč to dělají, ale přijde mi, že téměř půlroční přítomnost vánočních symbolů a výzdob je prostě moc. Když pak člověk začne sám s přípravami, přijde si, že už to skoro prošvihnul.

Můj vztah k vánočním svátkům se životem stále proměňuje. Asi jako pro každé dítě to byl čas, na který jsme se třepaly se sestrou celý rok, a dárečky a hromady cukroví byly naprosté blaho. Později už jsme to tak neprožívaly a zažívaly pod stromečkem i řadu zklamání a ocenily spíše absenci školní docházky. A byla i doba, kdy jsme s posledním rybím soustem raději mazaly za kamarády na vánoční pivo. V samostatném životě jsme pak s přítelem před rodinnými Vánocemi pro jistotu pravidelně odjížděli do teplých krajin. No a vidíte to, jak si člověk založí rodinu vlastní, kruh se uzavře a už se zase rozplýváte nad každou ozdobičkou, lovíte staré domácí recepty a celý ten cirkus chystáte dobrovolně a dokonce rádi, jen aby ta mláďata zažila ty blahé časy se vší parádou, dříve než před vámi budou utíkat za kamarády na vánoční pivo...

Tak krásné svátky a ahoj zase v novém roce s Amosem!