Je stále čas chytat sluníčka. A oblaka. A tak chytám.
A Vás tu vítám.
Lilka a a
P.S. Snad příště napíšu o sobě víc, teď jen takový dotyk slov z fialové knížky básní Louise Glückové Divoký kosatec:
Slunce se mě sotva dotkne. Někdy je spatří brzy za rozbřesku ve velké dálce. Potom zaroste listy a zmizí docela. Cítím jeho záblesky skrz listy, náhodné, jako když někdo kovovou lžičkou cinkne o okraj sklenice. -
A dny se proměňují a proměňují... a je tu zima. (30. 11. 2012)
V zimě mám ráda básně šeptem vyříkávané a obrazy jimi tvořené. Těžko se to píše, když se s časem lehce a pozvolna všecko proměňuje, proto se raději ptejte a já třeba i odpovím.
Dobrý den.
Na cestách lze spatřit rozličné barevnosti světa a - světla. (5. 7. 2015)