V jistém období svého života jsem si musela do záložny své mysli založit záložku. Hned za knihy – v té jejich hmatatelné papírové podobě, která šustí, voní, láká a kouzelně tiše a tlumeně zavzdychá při zavření, i v té jejich obsahové písmenkové podobě, která probouzí, baví, učí a vdechuje člověku další tajemný střípek z celého myšlenkového člověčenství.

Záložky se ale ztrácí, tak jako se pomalu vytrácí vzpomínky na popsané stránky, mezi nimiž se schovávaly. Sebevědomí přesvědčující člověka, že si to jedno číslo stránky do příště zapamatuje, se s opakujícími zkušenostmi nahlodává, až nakonec raději nechává knížku rozevřenou a položenou hřbetem vzhůru, namáhá jí vazbu, ohýbá listy, až mu začne překážet.

Aby taková zavazející rozevřená kniha nebyla zavřena, nedočtena a uschována do knihovny, pustila jsem se do výroby originálních záložek, šperků pro knihy... A také proto, že si to knihy zaslouží a hlavně proto, že mě to moc těší.

A protože je tu záložkochtivých knihomilých čtenářek zřejmě hodně, většina z těchto záložek k mému velkému překvapení už odputovala do jejich rozečtených knížek. A protože mě napadají stále nové a nové tvary, v tvorbě záložek s radostí pokračuji nadále...

Tyrkysový květ:

Strom poznání:

Málokdo, k jehož srdci se prodral z bílých stránek černý tisk, nepocítil někdy touhu přenést na čistý papír něco ze sebe. Třebas jen čistě pro to, aby si to založil a zálohoval někde jinde než jen ve své mysli, která bývá často krapet děravá. Pro ty přícházím s další mou založenou láskou - zápisníky, tedy s malými osobními nepopsanými knihami. A zároveň s nimi Vám chci tu poprvé představit mou starou srdcovou záležitost - kaligrafii. Protože knihy, písmena, psaní, papír a tuš prostě patří k sobě.

Děkuji za pozornost!