Dovolte mi drobnou poznámku na okraj:     Tímto textem nechci konkurovat "kratochvilným" reklamním článkům, založeným na líbivých fotografiích a čtivém, ale prakticky naprosto nepoužitelném textu. Chci pouze sepsat a vložit sem  jednoduchý technický návod, jak si lze doma, se základním vybavením, ověřit pravost kamene bez jeho poškození. Pokud jste teda otevřeli tuto stránku s úmyslem pokochat se líbivým a lehkým čtením plným zdrobnělin a smajlíkem na každém řádku, nebo Vám stačí víra, že když je to zelené a neprůhledné, tak je to jadeit, můžete tuto stránku s klidem zavřít a o nic nepřijdete. A samozřejmě, že se nejedná o autorský článek, tyto postupy jsou známé a běžně používané, já se je zde jen snažím stmelit informace načerpané z různých-níže zmíněných zdrojů.

     V textu se soustředím na stanovení hustoty (specifické hmotnosti) metodou dvojího/trojího vážení a výpočtem.

Samozřejmě zjištěním jediného údaje nemůžete pravost kamene jednoznačně pozitivně potvrdit, ale můžete jím spolehlivě vyloučit velkou část běžných ("levných") imitací. Když to řeknu jednoduše, výsledek Vám buď řekne :  „Tento kámen by mohl být akvamarín, jak bylo v popisu“, nebo :  „Tohle rozhodně není akvamarín, ten má hustotu okolo 2,7 a to co tu mám má 3,55.“

 

Na začátek trochu obšírnější úvod

Proč si mám vlastně své kameny ověřovat?

Vždyť podvádět u korálku za pětikačku se přece nevyplatí…?

 

Protože těžko najdete jiný trh, který by byl tak zaplaven podvody (záměnami, imitacemi) a zavádějícími, zkreslenými nebo zatajenými informacemi, jako ten se šperkovými kamany, korálky a minerály (nevyjímaje trh s realitami a ojetými auty) a to ve všech cenových kategoriích (překvapivě platí, že čím levnější materiál, tím více podvodů). Tuto situaci umožňuje mnoho skutečností, mezi hlavní bych uvedl:

- jednotlivé minerály a jejich imitace jsou si často velmi podobné a i stejně vypadající „kameny“ mohou mít propastný rozdíl hodnoty a ceny,

- je vyvinuto nepřeberné množství umělých imitací, masově se produkují syntetické kameny a existuje nepřeberné množství postupů barvení a dalších ošetření ke změně a napodobení vzhledu jednotlivých minerálů,

- ověřování je náročné na čas, nákladné vybavení a vědomosti a

- naprostá většina kupujících a bohužel i prodejců své kameny nikdy nijak neověřuje, často ani neví jak by daný minerál měl vypadat a nesmyslně a slepě důvěřuje svým dodavatelům. Takže to, že jsou podváděni (a sami pak při prodeji šperků nevědomky podvádí) často nikdy ani nezjistí.

 

  Imitace a záměny se na trhu objevují ze dvou důvodů. První hned každého napadne: Zisk - prodat dráž a víc vydělat, takže např. vypálený modrý topas se označí a prodá za cenu akvamarínu. Druhý důvod je méně známý, ale o to zákeřnější. Je to: Zvýšení prodejnosti – když se materiál popravdě označí jako obarvený chalcedon prodá se ho 50 ks., ale když se označí jako smaragd nebo jadeit prodá se ho za stejnou cenu a čas 500 ks. (což je právě případ oněch korálků za pětikačku).

  První důvod Vás připraví „jen“ o peníze, ale druhý má bohužel zničující dopad na pověst a prodejnost pravého kamene. Jako příklad krásně poslouží známý tyrkys, který je vzácný a hodnotný minerál, ovšem trh byl zaplaven levnými imitacemi z obarveného howlitu, vápence…, plastů a skla. Výsledkem bylo to, že veřejnost začala tyrkys považovat za druhořadý a levný kámen a pravý materiál se stal v podstatě neprodejným a na čas téměř zmizel z našeho trhu (naštěstí u tyrkysu, jako jednoho z mála, probíhá osvěta).

   Imitace se na trh zavádí dvěma způsoby: buď jsou všechny „kameny“ v balíčku/návleku.. imitacemi, nebo se imitace do pravých kamenů „pouze“ přimíchávají (např. obarvené křemeny v balíčcích smaragdů, opalit - sklo v návlecích opálů...).

 

A teď už k samotnému stanovení specifické hmotnosti:  

 

Hustota = Specifická hmotnost (SG)

   Představuje hodnotu hmotnosti vztaženou k určitému objemu, nebo kolikrát je stejné množství látky těžší než stejný objem vody, pro naše účely postačí kolik gramů váží jeden centimetr krychlový daného materiálu.

   Každý minerál má „svou“ hustotu, danou buď číslem, ke kterému se výsledky blíží, nebo rozmezím, mezi které se výsledky „musí vlézt“. Je to jedna z hlavních veličin, kterou je každý minerál charakterizován. Pokud je tedy skutečná - naměřená hustota jiná než je stanovená pro daný minerál, tak se také o daný minerál nejedná. (Pokud je stejná o daný minerál se -pouze- může jednat, protože mnoho minerálů má velmi blízkou hustotu, nebo překrývající se rozmezí.)

Hustota se dá (bez speciálních pomůcek) stanovit buď výpočtem nebo měřením.

    Pozor !!! horniny a směsné minerály (kámen obsahuje několik minerálů) mají velmi široké rozpětí hustoty a proto pro jejich ověření není zjištění hustoty průkazné. Zkreslené výsledky dávají často i minerály s inkluzemi a krystalky jiných minerálů.

 

   

Výpočet hustoty

 

Pomůcky :

-váhy

-šupléra (posuvné měřítko), mikrometr

-kalkulačka  

Problémem při výpočtu je často nepravidelný tvar a tedy i těžko vypočitatelný objem kamene. Celkově jsou vypočtené hodnoty spíše orientační a výsledky mohou být i velmi nepřesné. Vhodné jsou pokud chcete odlišit imitace s větším rozdílem hustot.

 

 

U korálkového materiálu se dá jednoduše odvodit vzorec pouze pro kulaté korálky.

Všechny naměřené údaje rovnou převádějte na gramy a centimetry.

 

Spočteme objem korálku-koule

 V1=3/4 * π * rk³.

 V1---Objem koule, π ---konstanta, pro naše účely stačí 3,142, rk---poloměr (polovina průměru) korálku

 

 od kterého odečteme objem dírky

 V2=  π * rd² * d

V2…..objem dírky, rd…..poloměr dírky, d…..průměr korálku

 

Hustotu (SG) pak dostaneme vztažením ke hmotnosti korálku

SG = M / (V1-V2)

M….hmotnost kamene.

Pozor korálek vždy přeměřte na několika místech a za průměr berte průměrnou hodnotu. Vždy měřte, protože např. korálek 8 mm mívá průměr mezi 7,5-8,5mm.

 

Rady a doporučení:

-nejjednodušší je zjistit průměr dírky pomocí „nastrkávání“ drátků o známém průměru do dírky, bývá to ten co jde velmi těžko a většinou se uvnitř „zasekne“

-levné plastové šupléry jsou vesměs zcela k ničemu

 

Následující vzorce pro fasetované kameny a kabošony byly odvozeny z vzorců, které používají starožitníci k vypočtení hmotnosti kamene zasazeného ve šperku. Musím upozornit, že z důvodu různých proporcí a provedení řezu kamene, jsou jen orientační a můžeme na jejich základě pouze konstatovat něco jako: „no, tak to by zhruba mohlo odpovídat“, nebo „to nějak moc nesedí“. Vhodné jsou hlavně k rychlému, orientačnímu prověření, ale poměrně praktické jsou při nákupu přez internet, kdy mohou vyřadit ty, z hlediska hustoty, nej-podezřelejší kousky (pokud se teda daný obchodník "zdržuje" vážením a měřením kamenů).

 SG - hustota

L – délka, největší rorměr (mm)

W – šířka (mm)

D – tloušťka, výška kamene (mm)

M – hmotnost kamene (ct.)

 

Vzorce pro fastované kameny :

Kulatý smíšený brus

SG = M / (W*W*D*0,0020)

Briliantový

SG = M / (W*W*D*0,00173)

Oválný smíšený

SG = M / (L*W*D*0,0022)

Oktagonální stupňovec – čtverec

SG = M / (W*W*D*0,0023)

Oktagonální stupňovec – obdelník

SG = M / (L*W*D*0,0026)

Markýza, naveta, smíšená

SG = M / (L*W*D*0,0017)

Hruška, smíšený

SG = M / (L*W*D*0,0018)

 

Jiné zdroje uvádí

Kulatý brus

SG = M / (W*W*D*0,0021)

Ovál

SG = M / ((L-1/3W)*W*D*0,031)

Hranaté brusy:

Obdelník SG = M /((L-1/3W)*W*D*0,0037)

Smaragdový SG = M / ((L-1/3W)*W*D*0,0035)

Rovnoramenný osmiúhelník SG = M / ((L-1/3W)*W*D*0,0035)

Markýza, naveta

SG = M / ((L-1/3W)*W*D*0,0022)

Kapka

SG = M / (L*W*D*0,0022)

Srdce

SG = M / ((L-W)*W*D*0,0018)

Trojúhelník, trilion

SG = M / ((L-W)*W*D*0,0018)

 

Vzorec pro kabošony jsou založen na co nejpřesnějším odhadu koeficientu, což je velmi náročné na praxi a člověk si je musí odzkoušet a naučit na kamenech, u kterých zná jejich hustotu.

SG = M / (L*W*D*koeficient)

Koeficient kolísá mezi 0,0021-0,0030 (čím vyšší kabošon tím větší koeficient), za střední koeficient se bere 0,0026.

 

Rady a doporučení

-berte výsledky s rezervou, jsou jen orientační (vzorce jsou vytvořené pro precizní a přesné brusy), mnohdy vychází velmi nepřesná čísla, zvláště u kombinovaných a cejlonských brusů.

 

  

Metoda dvojího (trojího) vážení

 Spočívá ve dvojím/trojím vážením kamene, a to na vzduchu a zavěšeného ve vodě, vychází z Archimédova zákona.

Metoda je poměrně jednoduchá, nenáročná na nákladné pomůcky (na fotografiích jsou použity asi nejlevnější dostupné váhy s přesností 0,001 g). 

Pomůcky

-váhy by měli být dostatečně přesné - vzhledem k velikosti kamenů, které chcete testovat, prostě chcete-li ověřit kámen s hmotnosti např. 3.g, tak se na váhách s přesností 1.g k moc přesným výsledkům nedostanete. Osobně doporučuji pro velké kameny přesnost 1- 0,01g a pro střední a malé s přesností 0,001g)

-kousek jemného drátku na závěs

-pevnější drát, nebo jiný materiál na stojánek

-sklenička, průhledná nádobka na vodu. (Váhy mají vždy nějaký rozsah hmotností od které a do které váží, nádobku volte tak, aby i po naplnění vodou ponechávala dostatečný prostor pro hmotnost kamene a hodnoty vážení se pohybovali nejlépe u středu tohoto rozmezí.)

-destilovaná voda (postačí i odstátá -nejlépe v lednici- z vodovodu)

-mezizubní kartáček, kartáček na čistění dýmek – pro korálky 

Stojánek

Nejdříve si vyrobte nějaký stojánek (na fotografii č.1. jsou příklady, které se dají vyrobit do dvou minut), jeho tvar a provedení není rozhodující, dá se volně přizpůsobit tvaru vašich vah a když to přeženu, můžete získat slušné výsledky i s nití přilepenou žvýkačkou k rohu monitoru. Důležité je, aby použitý materiál nebyl pružný (vzhledem k velikosti kamenů které chcete vážit) a stojánek byl stabilní - dobře seděl na podložce (pomůže ho přilepit izolepou k podložce), nikde se nedotýkal části vah, která váží a rameno dosahovalo nad místo vážení. Na tento stojánek budeme zavěšovat závěsnou část.

 

Závěs (foto č.2.)

Pro nevrtané kameny je velmi praktický „košík“ nebo spirálka do kterého se kámen jednoduše vkládá (provedení je také volné, ale doporučuji co nejjednodušší, aby na něm ulpívalo co nejméně vzduchových bublinek, materiál musí být těžší než voda).

Pro korálky se používá jednoduchý drátek s háčkem na který se korálek navleče, použijte co nejjemnější. Důležité je, aby byl kov „smáčivý“ (po vytažení zůstane celý vlhký a voda se nesráží do kapiček), voda pak lépe vzlíná do dírek.

Drátky které vystupují nad vodu musí být co nejjemnější (osobně používám většinou 0,25 mm šperkařský vázací drátek, protože ho mívám při ruce.

 

Postup měření

(Na fotografiích je zachyceno měření dvou kamenů, které jsem kupoval označené jako Akvamarín – fasetovaný a jako Jadeit – ten zelený korálek. Použitím hodnot z fotografií si můžete vypočíst, jak test dopadl. Hustota akvamarínu je 2,66-2,8, jadeitu 3,28-3,38)

  

1- Nejdříve si zvážíme kámen/y (všechny připravené k ověření) na vzduchu a výsledek (M1) si zapíšeme. 

 2- Připravíme si stojánek a nádobku se studenou vodou a umístíme na váhu (vody musí být tolik, aby byly kameny zcela potopeny, nedotýkali se lahvičky a voda při ponoření kamene nepřetékala, optimálně by měla mít 4 st. C, koeficient pro přepočtení výsledku podle teploty vody je lehce dohledatelný a blíží se jedné, proto pro naše účely používám hodnotu 1, pokud chcete použít přesnější koeficient - vynásobte jím konečný výsledek)

 

 3- Závěs spustíme do vody, odstraníme případné vzduchové bublinky (lehkým poklepáním na drátek, nebo závěsem o stěnu nádobky) a váhy vynulujeme (funkce TARE, pokud ji váhy nemají zapište si tuto hmotnost a pak ji od výsledku s kamenem-M2 odečtěte). Tento krok znovu opakujeme při každém váženém kameni. 

 

 4- Povytáhneme košík, vložíme do něj kámen a zase zpustíme do vody (pracujte nad nádobkou, pokud Vám odkápne mimo, zopakujte krok 3.). Drátek na korálek povytáhneme a kapku vody (pokud se na konci vytvoří) jemně „otřeme“ buď o vnitřní stěnu nádobky nebo o hladinu, navlékneme korálek a opět spustíme do vody. 

 Největší problém u korálků bývají se špatným vzlínáním vody do dírky – zůstává vzduchová bublinka (foto 6.), která zkresluje výslednou hustotu směrem dolů. Vzlínání vody do dírky podpoříte protažením mokrým mezizubním kartáčkem (foto č.5), v nouzi „protečením“ dírky proudem vody nebo protažením mokrou nití, před samotným navlečením musíme korálek zbavit přebytečné vody profouknutím dírky a lehkým osušením. 

5- Zkontrolujeme jestli se žádná část závěsu ani kamene nedotýká stěn ani dna. Poklepáním o stěnu odstraníme případné vzduchové bublinky. 

6- Necháme závěs ustálit a zapíšeme si zváženou hodnotu (M2), jedná se o hmotnost vody kamenem vytlačené (budeme-li tedy uvažovat hustotu vody 1g/cm3 – viz bod 2., jedná se vlastně o objem). 

 7- Výpočet. Hustotu vypočteme ze vztahu

 H=M1/M2

(hustota se rovná hmotnost kamene na vzduchu dělená hmotností vytlačené vody).

 

 Rady a doporučení

-váhu mějte vždy na vodorovné podložce, jinak váží nepřesně

-VŽDY zároveň s ověřovanými kameny prověřte i něco se známou hustotou (např. kousek stříbra…). Pomůže Vám to odhalit chyby vzniklé např. při šikmé podložce nebo zkreslení časté při docházení baterií ve váhách

-posuzujte realisticky kvalitu a přesnost svých pomůcek i provedení, pokud nejsou váhy dostatečně přesné mohou se výsledky pouze blížit k tabulkovým hodnotám

-nemáte-li dostatečně přesné váhy, važte více kamenů v jednom vážení, u korálků je důležité navlékat po jednom a vždy zpustit do vody nádobky, aby se dírka zaplnila vodou. Nebo ponechat drátek dost dlouhý, aby dosahoval nad hladinu a navlékat bez vytahování, ale i zde je nutné potupně u každého korálku vypuzovat případné bublinky vzduchu z dírek

-připravte si více kamenů na ověření, nejvíc času zabere příprava před samotným vážením

-kameny si při ověřování odkládejte tak, aby se Vám při drcnutí do stolu „nerozutekly“, za nepraktičtější považuji odkládání jednotlivě do zip sáčků spolu s papírkem, kde zapisujete výsledky všech testů právě pro tento kámen

-potřebujete-li rychle prověřit více stejných korálků/kamenů zvažte největší a nejmenší a pokud jsou výsledky uspokojivé, zbytek pouze zvažte na vzduchu a dál se soustřeďte hlavně na korálky které se „nevešly mezi hmotnosti“ dvou výše zmiňovaných a ty co vzhledem k velikosti mají „podezřelou“ hmotnost

-pokud to dnes nějak nejde, nechte to na zítra, ale dál to neodkládejte, jinak se k tomu už „nedokopete“

-ověřujte nejlépe ráno, respektive když nejste unavení, únava dokáže dělat s výsledky opravdové divy

-pokud Vám vyjde odlišná hustota, nechte to hodinku odpočinout a převažte to raději ještě jednou

-a samozřejmě važte každý kámen několikrát (jeden po druhém a několikrát „kolem dokola“), ono známé: Jedno měření – žádné měření

 

 Závěrem bych chtěl říct, ověřujte si své kameny, prověřujte své dodavatele, ale rozlišujte mezi nahodilou chybou vzniklou nepozorností, nedokonalostí přístrojů… a „chybami“, které jsou záměrné nebo vznikají soustavnou neochotou většiny prodejců věnovat svému zboží „ten čas a náklady navíc“. 

 Za zoufalou situaci na trhu s kameny nenesou vinu pouze prodejci, ale hlavní část viny nesou i kupující, kteří si pravost kamenů nijak neověřují (případně se nechají umlčet vrácením peněz a nedají negativní hodnocení) a umožní tak podvodným prodejcům dál úspěšně podvádět.

 Je třeba si uvědomit, že prodejce kamenů není Vaš kamarád (i když je to oblíbená a velmi účinná prodejní strategie) a i kdyby byl, tak v okamžiku nákupu se váš vztah stává čistě obchodním. A když použijete falešný kámen do šperku a prodáte jej jako pravý, tak se podvodníkem (i když neuvědoměle) stáváte vy a nikoho nemusí zajímat, že Vás podvedl Váš dodavatel.

 

 

Použitá literatura:

Anderson, B.W., Gem testing, Kindle edition, 1958 (zpracováno 2013)

Mahler, Marek, Oceňování drahých kamenů, Praha 1999 (volně stažitelné na www.valentinum.cz/texty.html)

Němec, František, Klíč k určování nerostů a hornin, SPN Praha, 1979

Schumann, Walter, Gemstones of the World, Sterling New York, 2013

Internetové zdroje