Na Vánoce to u nás nejde bez knihy. A protože mě minulý týden sklátila chřipka, četla jsem a četla a četla, co jsem pod stromeček dostala - Murakamiho 1Q84 - Kukly ze vzduchu - kdo četl, tak ví, kdo ne, měl by se do toho pustit.

Úplně mě pohltil imaginativní příběh mladé Fukaeri a zase jsem se octla v neskutečném a trochu děsivém světě Murakamiho próz (úplně nejhrozivější byl Kafka na pobřeží).

A ten motiv maličkých lidí, co spřádají ze vzduchu vlákna a z nich potom kukly, z kterých se může stát cokoli, mi nešel z hlavy.

A zhmotnil se prakticky v jedinném okamžiku v moje šperkové kukly - z drátků a skleněných korálků.

A přestože v příběhu jsou kukly ze vzduchu spíše zlověstné, doufám, že ty moje drátkové zámotky budou jen pro radost a krásu svých budoucích majitelek:)

Kukly ze vzduchu (soupravy i samostatné náušnice)   najdete zde:)

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

A jak sluší mojí kočce Modroočce?

image