Bedýnka tato archivační založena byla, by třístou šestou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.

 

Kovová vázičko
ze sbírky Lyra a femina

Kovová vázičko
s tepanými hrozny,
do tebe hledívám
a tajně ukrývám
všechny mé prosby.

Touhami posetá
studená krása tvá
myšlenky chladí,
ač podzim prokvétá,
zdobí tě mládí.

Proč v tobě, vázičko,
způsobná družičko,
vidím své učení.
Něčím jsi zakletá.
Snad krásou umění.

Tvé dary jsou tvary
a v nich je záměrně
přemíra lesku.
Z dominant sepětí
můj kalich stesku.

Pohlížím skrz tebe,
vázičko kovová,
tepanými hrozny.
Svět dnes je ukrutný,
necitný, hrozný.

Ku poslechu jest báseň tato v přednesu Chvalinově zde.

 

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.   
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.