Z pramenů starého náčelníka

Přišel včera na návštěvu. Byl starý..., vznešený... a krásný ve své dokonalosti. Beze slov jsme si povídali. Vedl mi ruce... vlastně snad ani nevedl, jen ke mě mlčky promlouval. Brala jsem korálky jeden za druhým a navlékala je jako již mnohokrát.  A teď ještě zakončit. Ovinout drátkem háček, aby korálky neklouzaly. Pěkně pavidelně, otočku za otočkou... V tom mi zastavil ruce. Pravidelně ne! Dokonalost je již dokonána, není kam jít dál. Hezky nepravidelně, jak tě srdce povede.

V nedokonalosti je skrytá cesta. Můžeš se po ní vydat, nebo ji jen nosit. Vždy ji budeš vnímat, vědět, že tam je.

Délka 6cm, včetně háčku.